Chorvatsko se bouří: Celostátní bojkot supermarketů jako protest proti rostoucím cenám potravin

Co se v článku dozvím?

• Proč se Chorvatsko rozhodlo bojkotovat supermarkety?
• Jaké potraviny zaznamenaly největší zdražení?
• Jaké jsou reakce veřejnosti, politiků a odborníků na bojkot?
• Jaké dopady může mít tato akce na obchodníky a spotřebitele?

Důvody pro bojkot: Kdy ceny přerůstají přes hlavu

Chorvatsko, jako mnoho jiných zemí, se dlouhodobě potýká s růstem cen potravin, který zasahuje především střední a nižší vrstvy obyvatelstva. Jak uvádí spotřebitelská platforma Halo, Inspektore, většina Chorvatů má průměrné nebo podprůměrné příjmy, které nejsou schopny držet krok s neustále rostoucími náklady na základní životní potřeby. Podle Josipa Kelemena, zástupce platformy, jsou spotřebitelé frustrovaní, že ceny letí vzhůru, aniž by se zlepšovala kvalita života nebo příjmů.

Příkladem této frustrace je nárůst ceny chleba, který za pouhých 26 dní zdražil o 26 centů (přibližně 6 korun). Jiná pečiva zdražila ještě výrazněji – až o 33 centů (asi 8 korun). „Lidé si často neuvědomují, jak velký dopad mají tyto malé částky, ale když se podíváme na celkovou útratu za měsíc, rozdíl je obrovský,“ uvedl Kelemen.

Spouštěčem byla cena telecího masa

Prvotním impulsem k organizaci bojkotu byla cena telecího masa, která se během tří měsíců zvýšila o neuvěřitelných 43 %. Tento dramatický nárůst vedl k tomu, že si lidé začali všímat zdražování i u dalších potravin. Spotřebitelé sdíleli na sociálních sítích konkrétní příklady, kde porovnávali ceny z předchozích měsíců s těmi aktuálními. Výsledky byly alarmující – základní potraviny, jako je mléko, máslo nebo olej, zdražily o desítky procent, což znamená výrazné zatížení rodinných rozpočtů.

Reakce na bojkot: Podpora ze strany veřejnosti i politiků

Bojkot, který byl vyhlášen na pátek 24. ledna, zaznamenal výraznou podporu nejen mezi běžnými občany, ale také mezi politickými představiteli a odborovými svazy. Krešimir Sever z Nezávislých chorvatských odborových svazů uvedl, že bojkot je jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak ukázat nespokojenost s cenovou politikou obchodníků. „Obchodníci nezačnou snižovat ceny, pokud budou lidé nadále za vysoké ceny nakupovat,“ dodal.

Podporu této akci vyjádřil i chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar, který se rozhodl k bojkotu připojit. Veřejně uvedl, že v pátek nakupovat nepůjde, a vyzval občany, aby využili tohoto dne k projevu svého nesouhlasu s aktuální situací.

Jak se bojkot projevil?

Bojkot se stal nejen symbolem odporu, ale měl i viditelné dopady. Parkoviště u supermarketů byla téměř prázdná a v obchodních centrech nebyla takřka žádná fronta. Data z Google Maps ukázala, že provoz kolem supermarketů byl v pátek výrazně nižší, než je obvyklé. Některé menší obchody dokonce zaznamenaly propad tržeb o více než 50 %.

„Lidé mají dost toho, že musí platit stále více za věci, které si dříve mohli dovolit. Je to varování pro obchodníky, že spotřebitelé nejsou ochotni přijímat další zdražování bez odpovídajících opatření,“ komentoval situaci analytik Nenad Bakič.

Co říkají odborníci?

Podle ekonomů by podobné bojkoty mohly mít vliv na obchodní politiku, pokud by se opakovaly. Analytici však varují, že bojkot jednoho dne pravděpodobně nepřinese okamžité výsledky. „Obchodníci musí pocítit dlouhodobý pokles poptávky, aby přehodnotili své cenové strategie,“ uvedl ekonom Mario Petrović.

Podle chorvatských médií je růst cen výsledkem kombinace několika faktorů – zvýšených nákladů na suroviny, inflace a vysokých marží obchodních řetězců. Zatímco obchodníci často obviňují dodavatele, dodavatelé zase poukazují na rostoucí ceny energií a logistiky.

Budoucnost protestů: Bojkot jako první krok

Organizátoři bojkotu zdůrazňují, že páteční akce byla pouze začátkem. V plánu jsou další protesty, které mají zahrnovat například veřejné demonstrace nebo dlouhodobější kampaně zaměřené na osvětu mezi spotřebiteli. Cílem je nejen snížit ceny potravin, ale také otevřít veřejnou diskusi o regulaci cen a o tom, jak lépe chránit zájmy spotřebitelů.

Inspirace pro jiné země?

Chorvatská iniciativa může inspirovat další státy, které čelí podobným problémům. Bojkoty tohoto typu již proběhly například v Itálii, Turecku nebo Velké Británii a ukázaly, že koordinované akce spotřebitelů mohou přinést výsledky.

Bojkot supermarketů v Chorvatsku vyslal jasný signál, že spotřebitelé nejsou ochotni tolerovat neustálé zvyšování cen bez adekvátní reakce ze strany obchodníků a vlády. Ať už tento protest povede k okamžitým změnám, nebo bude jen začátkem dlouhodobějšího boje, jedno je jisté – Chorvaté ukázali, že jejich hlas má sílu.

Zdroje: idnes.cz, poslovni.hr, hrt.hr